SOME REMARKS ON HISTORICAL RESEARCH METHODS (based on the methods of Western European and American historiography)
Keywords:
тарихий тадқиқот, формацион, синергетик, цивилизацион, тизимли ёндашув, маданият, тадқиқот усуллари, тарихшунослик, маданий жараёнларAbstract
In the article, in a certain sequence, various methods and approaches of historical research developed by Western European and American scientists are briefly analyzed, their features are revealed. The advantages and disadvantages of these approaches are discussed. Of the research methods, special attention is paid to the analysis of the synergistic and systematic approach. Their use is discussed. Focusing on the theoretical and methodological aspects of the problems of culture, the relevance of a deep analysis of the problems of culture is substantiated.
References
Вопросы социальной теории. 2009. Том III. Вып. 1(3) (Questions of social theory. 2009. Volume III. Issue. 1(3)
Гердер И.Г. Идеи к философии истории человечества. – М., 1977. – С.39. (Gerder I.G. Ideas for the philosophy of human history. M., 1977. – P.39.)
Григорьева Т.П.Вселенское дао. //https://cyberleninka.ru/article/n/ vselenskoe-dao/viewer (Grigoryeva T.P. Universal Tao. //https://cyberleninka.ru/article/n/ vselenskoe-dao/viewer)
Малиновский Б. Научная теория культуры. – М., 2005, с. – 41. (Malinovsky B. Scientific theory of culture. – M., 2005, p. – 41.)
Мацумото Д. Человек, культура, психология. Удивительные загадки, исследовани, открытия. – Санкт-Петербург. 2008. – С.32. (Matsumoto D. Man, culture, psychology. Amazing mysteries, research, discoveries. St. Petersburg. 2008. – Р.32.)
Мустафаева Н. ХХ асрда Ўзбекистонда маданият ва тафаккур. Тарихшунослик таҳлили. – Т., 2014. (Mustafayeva N. XX asrda Uzbekistonda madaniat va tafakkur. Tarikhshunoslik tahlili. – T, 2014.)
Общество и синергетика. Учебное пособие. http://www.lib.uniyar.ac.ru/ edocs/iuni/20180607 (Society and synergetics. Tutorial. http://www.lib.uniyar.ac.ru/edocs/iuni/20180607)
Тойнби А. Постижение истории. М.,1991. https://nrozov.nsu.ru/rpha/ lib/toynbee.htm (Toynbee A. Comprehension of history. M., 1991. https://nrozov.nsu.ru/rpha/lib/toynbee.htm)
Уайт Л. Избранное. Эволюция культуры. М., 2004. С.475-703. (White L. Favorites. The evolution of culture. – M., 2004. S.475-703.)
Уайт Л.А. Понятие культуры https://iphras.ru/uplfile/root/biblio/vst/ 2009/white.pdf (White L.A. The concept of culture https://iphras.ru/uplfile/root/biblio/vst/ 2009/white.pdf)
Бифуркация тушунчаси аттрактор деб номланган тушунча билан узвий боғлиқдир. Академик Н.Н.Моисеев бу алоқани қуйидагича изоҳлайди: «табиатнинг ҳар қандай динамик тизимининг ривожланиши маълум бир аттракторда – тизимнинг барқарор ёки квази барқарор ҳолатларидан бирининг чекланган "тортишиш қисмида"да содир бўлади. Мураккаб чизиқли бўлмаган тизимлар кўп сонли аттракторларга эга бўлиши мумкин. Бир қатор сабабларга кўра ташқи таъсирнинг ҳаддан ортиқ босими ёки флуктацияларнинг тўпланиши (жамиятдаги зиддиятларнинг) – бир кун келиб, вазият сифат жиҳатидан ўзгариши ва тизимнинг янги аттракторга ёки эволюция каналига ўтиши нисбатан тез содир бўлиши мумкин. Тизимнинг бундай қайта қурилиши бифуркация дейилади” Қаранг: https://www.litres.ru/nikita-moiseev/chelovek-i-noosfera/chitat-onlayn/