ОСОБЕННОСТИ КЛИНИЧЕСКОГО ТЕЧЕНИЯ СИНДРОМА ТИРЕОТОКСИКОЗА СРЕДИ КАРДИОЛОГИЧЕСКИХ БОЛЬНЫХ Хайитбоева К.Х.
##article.subject##:
тиреотоксикоз синдроми; кардиологик беморлар орасида; диффуз токсик бўқоқ; иммунологик маркер##article.abstract##
Диффуз токсик бўқоқ – бу тиреоид гормонлар ишлаб чиқарилишининг ошиши ва қалқонсимон безнинг диффуз катталашиши билан тавсифланиб, барча аутоиммун касаллик сингари, наслий оилавий анамнезга эга беморларда тез-тез учрайди, бу стресс, чекиш, инфекция йод таъсири ва туғруқдан кейинги давр каби атроф-муҳит омиллари, шунингдек биринчи навбатда қалқонсимон безга таъсир қилувчи иммунитетни тиклашга қаратилган юқори фаолликдаги антивирус терапиядан кейин юзага келади. Тадқиқотнинг мақсади кардиологик беморлар орасидан диффуз токсик бўқоқнинг ушраш сонини аниқлаш ва унинг клиник кечишининг хусусиятларини баҳолашдан иборат. Материал и услублар. Клиник материаллар 2022 йил 6 ой давомида Оролбўйи минтақаси ихтисослаштирилган кардиология ва кардиохирургия илмий-амалий тиббиёт маркази поликлиникасида текширув ўтказилган беморлар орасидан тўпланди. Биз томондан қалқонсимон без касалликларини инкор қилиш мақсадида кардиолог томонидан йўлланма берилган 1150 беморга тавсия берилди. Натижалар. 1150 нафар бемордан 71 (6,2%) нафарида тиреотоксикоз синдроми билан кечувчи касалликлар аниқланди. Гормонал ва иммунологик маълумотлар таҳлили натижасида 24 (33,8%) нафар беморда диффуз токсик бўқоқ ташхисланди. Диффуз токсик бўқоқ билан кўпгина беморлар юрак – қон томирининг ўзгариши туфайли касалликнинг бошланишида кардиологга мурожаат қилишган (биринчи аниқланган диффуз токсик бўқоқ 37,5%).
Библиографические ссылки
Пашенцева А.В., Вербавой А.Ф. Диффузный токсический зоб // Клиническая медицина. 2017 г. С. 780-788.
Петунина Н.А. Подходы к лечению функциональных нарушений щитовидной железы // Качество жизни. Медицина. Болезни эндокринной системы. – 2006. – Т. 14. № 3. – С. 22-23.
Трошина Е.А., Свириденко Н.Ю., Ванушко В.Э., Румянцев П.О. и др. Федеральные клинические рекомендации российской ассоциации эндокринологов по диагностике и лечению токсического зоба // Клиническая и экспериментальная тиреоидология. – 2014. – Т. 10. № 3. – С. 8-19.
Фархутдинова Л.М., Аллабердина Д.У., Гайсарова Г.А. и др. Диффузный токсический зоб – системное аутоиммунное заболевание // Врач. 2011. № 9. - С. 27–30.
Bahn R.S., Burch H.B., Cooper D.S., Garber J.R., Greenlee M.C., Klein I. et al. Hyperthyroidism and other causes of thyrotoxicosis: management guidelines of the American Thyroid Association and American Association of Clinical Endocrinologists // Endocr. Pract. 2011; 17(3): 456-520.
Bové K.B., Watt T., Vogel A, Hegedüs L. et al. Anxiety and depression are more prevalent in patients with graves' disease than in patients with nodular goiter // Eur Thyroid J. – 2014. – Vol. 3, № 3. – pp. 173-178.
Brix T.H., Kyvik K.O., Hegedus L. Validity of self-reported hyperthyroidism and hypothyroidism: comparison of selfreported questionnaire data with medical record review // Thyroid Int. –2015. –Vol. 11. №8. – pp. 769-773.
Cooper D.S., Doherty G.M., Haugen B.R., Kloos R.T., Lee S.L., Mandel S.J. [et al.]. Revised American Thyroid Association management guidelines for patients with thyroid nodules and differentiated thyroid cancer // Thyroid. 2009. V. 19. -pp. 1167-214.
Fadeyev VV. Review of American Thyroid Association guidelines for diagnosis and management of hyperthyroidism and other causes of thyrotoxicosis. Clinical and experimental thyroidology. 2017;13(3):45-56.
Hussain YS, Hookham JC, Allahabadia A, Balasubramanian SP. Epidemiology, management and outcomes of Graves' disease-real life data // Endocrine. 2017 Jun;56(3):568-578. doi: 10.1007/s12020-017-1306-5.
Ismailov S.I., Khayitboeva K.Kh., Ruzibaev R.Y., Sapaev D.Sh. Health Quality Assessment of Patients with Toxic-Diffuse Goiter. Indian Journal of Forensic Medicine & Toxicology, October-December 2020, Vol. 14, No.4 doi:10.37506/ijfmt.v14i4.12816
Iuliana D. Bobanga, Christopher R., McHenry. Treatment of patients with Graves' disease and the appropriate extent of thyroidectomy // Aug;33(4):101319. doi: 10.1016/j.beem.2019.101319. Epub 2019.
Kahaly GJ, Bartalena L., Hegedüs L., Leenhardt L., Poppe K., Pearce SH. 2018 European Thyroid Association Guideline for the Management of Graves’ Hyperthyroidism // Eur Thyroid J 2018;7:167–186. doi.org/10.1159/000490384
McNab T., Ginsbern J. Use of antithyroid drugs in euthyroid pregnant women with previous Graves disease // Med. – 2005. – Vol. 28. № 3. – pp. 127-131.
Pashentseva A.V., Verbovoy A.F. Diffuse toxic goiter. Clinical medicine. 2017; 95 (9): 780-8. https://doi.org/10.18821/00232149-2017-95-9-780-788
Rebecca Bahn et al. Hyperthyroidism and other Causes of Thyrotoxicosis: Management Guidelines of the American Thyroid Association and American Association of Clinical Endocrinoloigists/ https://journals.aace.com/doi/abs/10.4158/EP.17.3.456
Ross DS et al. American Thyroid Association guidelines for diagnosis and management of hyperthyroidism and other causes of thyrotoxicosis // Thyroid. Volume 26, Number 10, 2016.
Smith TJ, Hegedus L. Graves' Disease. N Engl J Med. 2016; 375 (16): 158-65.
Subekti I., Aswin PL. Current Diagnosis and Management of Graves’ Disease // Acta Med Indones - Indones J Intern Med. Vol 50 • Number 2 • April 2018. pp. 177-182.
Vanderpump M.P. J. Epidemiology of Thyroid Dysfunction– Hypothyroidism and Hyperthyroidism//Thyroid International. –2009.–V.2.–P.3-12.
Wémeau JL, Klein M., Sadoul JL, Briet C., Vélayoudom-Céphise FL. Graves' disease: Introduction, epidemiology, endogenous and environmental pathogenic factors // Review Ann Endocrinol (Paris). 2018 Dec;79(6):599-607. doi: 10.1016/j.ando.2018.09.002.